Ve 20.století před naším letopočtem žil v Egyptě muž, jehož sláva přežila tisíce let a jehož jméno se stalo nesmrtelným - byl to velkolepý panovník a faraón Ramses II. - Veliký. Během své více než osmdesátileté(!) vlády dokázal nejen splodit nespočet potomků, ale také vyzvednout slávu a moc Egypta a vystavět kolosální stavby jako byly ( a jsou) Ramesseum v Thébách nebo nejslavnější egyptský chrám - Abu Simbel.

Velký chrám je zasvěcen bohu Horovi, Amonovy, Ptahovy a také samotnému faraónovi. Sošky všech čtyř jsou umístěny ve svatyni na konci chrámu, kam pouze dva dny v roce (22.2. a 22.10.) svítí při svém východu Slunce. Vstupní čelo Velkého chrámu - 35 metrů vysoké a 30 metrů široké - hlídají čtyři mohutné sochy Ramsese. Jejich výška je 20 metrů a pouze jedna (druhá zleva) je nekompletní. U svých nohou má faraon malé sošky - svou matku královnu Tuyu, svoji ženu Nefertari a některé ze svých dětí. Mezi prostředníma sochama je vstup do sloupové síně, která je vstupní halou chrámu. Stěny síně jsou zdobeny malbami, jež zachycují faraónovy slavné bitvy a tažení. Vidíme zde poražené nepřátele i zajaté otroky. Strop haly podepírá osm desetimetrových sloupů. Samotné stropní kresby znázorňují boha Usíra. Další místností je příčná síň zasvěcená Ramsesovi a jeho ženě Nefertari. Jsou zde zobrazeni před bohy a solární bárkou, která je má dobravit do podsvětí. Nejzažší místností je vzpomínaná svatyně se sochami bohů a faraóna. Kromě těchto místností se v chrámu nalézají ještě dvě postranní křídla bohatě zdobená nádhernými malbami.

Sousední Malý chrám je zasvěce bohini lásky a také Ramsesově milové ženě Nefertari. Ve vstupním čele chrámu stojí šest desetimetrových soch. Čtyři z nich představují Ramsese, dvě Nefertari a u nohou ještě stojí jejich děti. Vchod ústí do sloupové síně, jejíž strop podepírá šest sloupů. Stěny jsou opět barevně malovány - Nefertari předstupuje před bohině Mut a Hathor, královna ctí svéhu muže a samozřejmě nechybí statečný a vítězný Ramses. Stejně jako ve Velkém chrámu i zde v Malém se v nejzadnější části nachází svatyně a před ní menší příčná síň.

Vstupné v době naší návštěvy (květen 1997) činilo 15EL pro studenty - pro ostaní 33EL, což je nejvíce z celého Egypta. V areálu obou chrámu je také zakázáno provádě - u vstupu jsou totiž k dispozici (za poplatek) místní průvodci. Ti jsou jistě odborně i jazykově na slušné úrovni, ale česky přece jen neumí… Oba skalní masívy jsou přístupné a je z nich krásný výhled na sousední chrám, zdejší malou oázu s několika hotely a hlavně na Nasirova jezero připomínající mořský záliv.

Ubytování v Abu Simbelu je poměrně drahé - pokoj v Nefertari hotelu stojí 207EL, noc v Nabalah Ramses hotelu vyjde na 31,50 dolarů. Proto je lepší ubytovat se v některé z hotelů nebo v kempu v Asuánu. Doprava je poměrně bez problémů neboť od roku 1985 vede z Asuánu asfaltová silnice, která však za těch pár let dostala od pouštního slunce co proto a tak je plná děr, některé úseky jsou dokonce bez umělého povrchu. Spojení obstarávají místní autobusy (zpáteční jízdenka stojí 25EL). Autobusy vyrážejí v konvojích (je dobré si den předem zakoupit lístek) a cesta trvá něco přes tři hodiny. Romantičtější povahy by si neměly nechat ujít východ slunce v Núbijské poušti, cestou potěší i zastávka u shromaždiště velbloudů.