Po staletí byl Asuán nejjižnějším egyptským
městem, kde se nacházela faraonova pravidelná posádka. Dodnes tvoří jakousi
bránu do černé Afriky a rozlehlé země Núbijské. Jeho poloha byla strategicky
umístěna na trasu starověké karavanní cesty, a tak již od pradávna sloužil
také jako velké tržiště a obchodní centrum.
Ve
starověku se jihozápadně od dnešního Asuánu, v oblasti zavné Sunt, rozkládalo
ptolemáiovské město Syene. Koptové toto místo nazývali Souan, což znamenalo
"obchod". V arabštině toto označení zní Aswan - a toto arabské jméno zůstalo
Asuánu až dodnes. Centrum a hlavní chrám starověkého Suntu se nacházeli
na jižním konci ostrova zvaného Yebu, což znamenalo slon nebo slonovina,
a který řekové nazvali sloním ostrovem.Ten dnes leží jihozápadně od centra
Asuánu uprostřed Nilu a je častým cílem turistů. Tehdy tu vznikla jakási
velká přírodní pevnost, chráněná neklidnými vodami Nilu. V těch dobách
se stal Asuán hlavním městem první říše Horního Egypta a základnou pro
vojenské
výpravy do Núbie, Súdánu a Etiopie. Z těchto oblastí sem proudily četné
velbloudí nebo sloní karavany dovážející zlato, slonovinu a další zajímavé
zboží, jež městu zaručovalo trvalou prosperitu. Asuán byl důležitým také
pro faraóny. Díky němu mohli kontrolovat jižní hranice své říše až po druhý
nilský katarakt a rozšiřovat tak svou moc a slávu daleko na jih od svého
sídla. Dnešní Asuán se rozkládá na severním okraji prvního nilského kataraktu
(peřejí) na pravém břehu Nilu proti Slonímu ostrovu. Jakousi hlavní třídu
tvoří nábřežní Corniche el-Nil, kde najdeme spoustu obchodů,
bank, hotelů i cestovních kanceláří. Ani o památky není v blízkém okolí
nouze. Nedaleko zdejšího kempu se nachází nedokončený obelisk, na protějším
břehu Nilu můžeme navštívit hrobky i mausoleum,
několik kilometrů jižně se na ostrově Agilka nachází chrám Philae, dále
na jih dvě nilské přehrady. Odpočinout si můžeme v botanické zahradě nebo
při neopakovatelné jízdě starobylou felukou.