V roce 1898 byla na prvním nilském kataraktu zahájena
stavba přehrady, která měla navždy kontrolovat a regulovat každoroční záplavy
na Nilu. S výstavbou začali britové a ve své době se jednalo o největší
stavbu svého druhu na světě. 2441 metrů dlouhá předhrada byla budována
většinou z asuánské žuly a dokončena byla v roce 1902. Její výstavba však
měla neblahý vliv na některé památky - obzvláště na chrám Philae, který
se během roku na čas ocital pod vodou. Veškeré problémy se však začaly
řešit až v 60.letech při výstavbě velké přehrady.
Sad Al-Ali - jak se jmenuje velká přehrada arabsky
- se stala jednou z nejmonumentálnějších staveb Egypta. Na 3600 metrů dlouhou
hráz bylo použito 18 krát více materiálu než na stavbu Cheopsovy pyramidy.
Ve svém nejvyšším bodě dosahuje výšky hřebene 111 metrů. Přehrazením Nilu
touto velestavbou vzniklo přes 500km dlouhé Nasserovo jezero, které zabíhá
až do Sudánu a dodnes je největším umělým jezerem na světě.
O
stavbě tohoto mohutného díla se začalo uvažovat již začátekem 40.let. Konkrétní
podobu dostaly plány až po roce 1952, kdy se stal egyptským presidentem
Abdul Nasser. Bylo rozhodnuto, že nová přehrada bude stát šest kilomerů
jižně od starší "britské" přehrady. Stavbu měli původně financovat a provádět
Spojené státy, Francie a Velká Británie, ale po znárodnění Suezského průplavu
nastaly komplikace a tak se stavby ujal až v roce 1960 Sovětský Svaz. Výstavba
byla dokončena v roce 1971 a na počest Egyptsko-Sovětského přátelství dnes
stojí nedaleko přehrady velmi bizardní památník. V útrobách přehrady byla
také vybudována mohutná hydroelektrárna, která velmi výrazně zasáhla do
produktivity výroby elektřiny pro celý jižní Egypt.
Téměř legendární jsou dnes přesuny egyptských
památek včele s chrámy v Abu Simbelu a chrámem Philae, který se ze stejnojmenného
ostrova stěhoval na ostrov Agilka. Se stoupající hladinou Nasserova jezera
musely ustupovat i starověké chrámy aby nezůstaly navždy na dně nádrže.
Celkem bylo zachráněno 13 památek. V současnosti jezdí po Nasserově jezeře
výletní loď, která 11 z nich na své plavbě objíždí. Stěhování však nepostihlo
jen chrámy. Přestěhovat se muselo také 45 núbijských vesnic a spousta núbijců
odešlo do západních oáz hledat nový domov. Dodnes se vedou spory, zda byl
takový fatální zásah do přírody v pořádku. Dnes je pravdou, že se velké
jezero postupně zanáší bahnem - a to rychleji než se předpokládalo. Až
budoucnost ukáže, jak se příroda s touto stavbou smířila....