Nádherná mešita byla postavena v roce 1010. Sultán Saladin ji používal jako vězení pro křížové rytíře, Napoleon zase jako skladiště. Její stavitel Al-Hakim byl třetím fatimovským chalifou. jeho jméno znamenalo "ten, jež se řídí příkazy božími". Mešitu najdeme při sevrní hradbě starého města u brány Bab al-Futuh. Na Midan Salah ad-Din (Saladinově náměstí) se vpravo od mešity Sultána Hassana nachází další z nádherných mešit - Ar-Rifa´i. Jedná se o stavbu z roku 1869 postavenou ve stylu Mamluckých staveb. Princezna Dowager Khushyar ji nechala postavit jako hrobku pro sebe a své potomky. Také členové moderní královské rodiny včetně krále Farouka jsou zde pohřbeni. Pro vstup do mešity platí stejné lístky i hodiny jako pro sousední Hassanovu stavbu. Jedna z největších mešit na světě. Ibn Tulun byl vyslán do Káhiry jako zástupce chalífy Abbassida z Bagdádu v 9.století. Tuto mešitu dal zbudovat v roce 876. Mešita měla veliké nádvoří tak, aby pojmulo Tulunovy vojáky a jejich koně. Ve 13. století byla na nádvoří postavena fontána pro potřeby věřících a jejich očistu před modlitbou. Při návštěvě mešity lze vystoupat do minaretu (v roce 1992 byl poškozen při zemětřesení) a odtud je nejen nádherný výhled na Káhiru ale i na velké pyramidy v Gíze. Vstupné do mešity a minaretu je 6EL. Aqsunqurova mešita je též známá jako Modrá mešita. Postavena byla v roce 1347 a přestavěna v roce 1652 tureckým guvernérem Ibrahimem Aghou, kdy vzniklo také obložení ozdobnými modrými dlaždicemi, které byly přivezeny z Damašku. Za mešitou dnes můžeme vidět část Saladinových městských hradeb. Pokračujeme-li od Aqsunqurovy mešity severně po ulici At-Tabbanah, dojdeme k mešitě Maridani. Tato stavba zde stojí od roku 1339. Její vzhled určilo několik architektonických stylů použitých při výstavbě: osm žulových sloupů bylo převzato z faraónských monumentů, oblouky jsou římské, fontána je z Otomanské doby. Při vstupu se neplatí oficiální vstupné. Téměř naproti měšitě Maridani stojí další z káhirských mešit Qijmase al-Ishaqi. Qijmas byl správcem sultánových koní. Jeho nádherná mešita je jedním z nejkrásnějších příkladů architektury období vlády Mamluků. Uvnitř najdeme nádherné mozaiky, zdobené stěny i okna z barevného skla. Tato malá ale zajímavá mešita je jedním z nejlepších příkladů Fatimovské architektury. Podivně tvarované oblouky, klasické sloupy a dřevěné trámy určují vzhled celé stavby. Mešita stojí naproti bráně Zuweila - jedné z původních bran starého města. Oficiálni vstupné se neplatí ale je dobré dát strážci u vchodu alespoň malý bakšiš (cca 2EL). Tato mešita byla postavena v letech 1416-1420 Mu´yyadem Sheikem, který se jako první z mamluků stal sultánem Egypta. O tomto vládci je známo, že měl problémy s pitím a často podstupoval léčebné terapie. Během terapií byl na tomto místě zadržován a později ze svého domácího vězení udělal mešitu. Z jejího minaretu, který stojí mimo budovu u brány Bab Zuweila je krásný výhled na Káhiru. Vstupné je 6EL.
Velká mešita Sayyidna al-Husseina stojí na stejnojmenném náměstí před počátkem velkého tržiště Khan al-Khalili. Mešita je přístupná pouze muslimům, a tak návštěvníkům zbývá obdivovovat její vysoké minarety. Samotná stavba je totiž pro muslimy velice významná - je to místo posledního odpočinku hlavy Al-Husseina - vnuka proroka Mohammeda. V roce 1153, skoro 500 let po Husseinově smrti, byla jeho hlava dovezena do Káhiry v zeleném hedvábném vaku a byla uložena v jedné z fatimovských mešit ve čtvrti Al-Gamaliyya, kde byla uložena až do roku 1878, kdy byla dostavěna tato moderní mešita. An Nasirova mešita stojí v komplexu Citadely a nejdeme ji nedaleko impozantní mešity Mohammeda Aliho. Mešita byla postavena v roce 1318 sultánem An-Nasir Mohammedem. Otomanský vládce Selim I. dal strhnou mramor, kterým byly obloženy stěny mešity a určil tak její současnou podobu. |