Prostřední ze tří velkých gízských pyramid má podobné proporce jako sousední Cheopsova pyramida. Na první pohled se dokonce může zdát, že Chefrén předstihl svého otce a jeho pyramida je vyšší. Je to však jen optický klam, neboť Chefrénova pyramida má základy na vyšším místě. Původně měřila 143,5 metrů - o tři metry méně než Cheopsova pyramida - dnes je její výška 136,5 metrů, což je jen o 0,7 metrů méně než vedlejší monument Cheopse. Jestliže se proporcemi může své starší konkurentce rovnat, vnitřek této stavby je o mnoho menší a skromější. Návštěvník si může díky rozměrům chodeb připadat mírně klaustrofobicky. Od vchodu vede pouze jediná chodba do pohřební místnosti, která je sice umístěna zhruba v geometrickém středu pyramidy, ale ve výškové úrovni základů. Jednou z nejzajímavějších věcí tedy zůstává pohřební chrám umístěný východně od pyramidy. K vidění je zde několik místností a zbytky pohřební cesty, která vedla do chrámu v údolí Nilu. Další zajímavostí, která návštěvníka na první pohled upoutá je zbytek alabastrového obložení, jež se zachoval na vrcholu pyramidy. Takto hladce byly zřejmě obloženy všechny stavby. Dnes je Chefrénova pyramida hlavně vděčným objektem fotografů z celého světa. Nejpůsobivější fotografie vznikají od Sfingy - vypadá to, jako by tato obří socha ležela u základů pyramidy a hlídala její tajemství - ve skutečnosti je Sfinga vzálena přes 300 metrů.