1 - vchod, 2 - síň zasvěcení, 3 - knihovna, 4 - druhá sloupová síň, 5 Horova svatyně; 

Stavbu chrámu započal přesně 23.srpna 237 př.n.l. Ptolemaios III. a dokončil ji o necelých 200 let poté Ptolemaios XIII. (otec Kleopatry), který je také vyobrazen na pylonu při aktu obětování zajatců Horovi. Koncepce a struktura chrámu navazuje na staroegyptské chrámy. Stavbu tvoří množství sálů a síní. Celková délka chrámu je 137 metrů. Podle některých náboženských kultů byl Hor - bůh se sokolí hlavou - božstvem vzduchu, podle jiných božstvem oblohy a nejednou byl rovněž zobrazován jako zosobnění samotného slunce. Na sochách a obrazech se Hor objevuje s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta. V Edfu je skutečně pozoruhodná výzdoba zdí Horova chrámu - po celé východní zdi dlouhého vnějšího ochozu, který obklopuje budovu ze tří stran, můžeme obdivovat obrazy vyprávějící legendy o bohu Horovi a jeho zrození, způsoby, jakými měl být bůh uctíván, a obřad kladení základního kamene chrámu.

Za 36 metrů vysokým vstupním pylonem se rozkládá velké nádvoří s 32 sloupy pokrytými reliéfy. Následuje první sloupová síň s dvanácti sloupy. Po levé ruce máme síň zasvěcení, kde, podle zobrazení na stěnách, měl Hor kropit krále posvátnou vodou. Vpravo je tzv. knihovna, kde najdeme na stěně vyobrazení stránek některých knih a reliéf Seshata - boha písma. Po průchodu druhou sloupovou síní se dostáváme do prvního předpokoje, odkud vede 242 schodů na střechu chrámu. Schodiště bývá většinou zavřené, proto je dobré dát hlídači malý bakšiš a on vás rád nahoru zavede. Je odtud nádherný výhled na Nil.

Druhý předpokoj, který je krásně vyzdoben mnoha výjevy na stěnách, nás přivádí do svatyně boha Hora - hlavní místnosti chrámu. Okolo svatyně je několik menších místností s dalšími reliéfy na stěnách. Chrám je otevřen denně, vstupné je 20EL (10EL pro studenty).