100 km jihozápadně od Káhiry se po jezerem Birket Qarun rozprostírá jedna z největších Egyptských oáz - Al-Faiyum. Oázu odděluje od údolí Nilu pouze několikakilometrový proužek pouště, proto se spíše než o opravdovou oázu jedná spíše o 60 kilometrový zelený výběžek do pouště. V tomto zeleném údolí žije více než 1,8 milionů obyvatel, kteří se starají o zavodňování celé oblasti udržováním systému vodních kanálů. Jezero na severním okraji oázy leží 45 metrů pod úrovní moře a zabírá 1/5 oázy. Ne nadarmo se oáze říká "zahrada Egypta". Pěstují se tu citrusy, olivy a jezero produkuje velké množství ryb. Zemědělství a zemědělské nástroje se od dávných dob pramálo změnili. Dodnes můžeme vidět vodní kola poháněná zvířecí silou. Jakýmsi střediskem oázy je město Medinet al-Faiyum, které najdeme v jihovýchodní části. Je tu spousta hotelů a také velké tržiště. Z Medinetu také vyjíždí autobusy po okolních památkách, zvláště k místním pyramidám.

Již faraoni 12. a 13. dynasti využívali oázu k odpočinku a zasloužili se tak o počátek zdejší výstavby. Řekové toto místo nazvali Crocodilopolis, protože věřili, že krokodýlové žijící v jezeře jsou posvátní. Skutečně tu za doby Ptolemáiovců a Římanů vyrostlo několik chrámů zasvěcených bohu s krokodýlí hlavou - Sobkovi. Ještě v dobách Střední říše tu také vyrostlo několik pyramid: např. jihovýchodně od Medinetu stojí malá Al-Lahunova pyramida, kterou tu okolo roku 1885 postavil Senusert II.z palených cihel. Z jejího vrcholku je pěkný výhled po okolí.

32 kilomterů severozápadně od Medinet al-Faiyumu najdeme ruiny tzv. Meidumské pyramidy. Vypadá spíše jako věž než pyramida. Začal ji stavět král Huni a dokončil ji až jeho syn Snefrew (je to jeho třetí, i když nejméně povedená,pyramida - viz Dahshur). Mimochodem Huni byl děd faraona Cheopse, který dovedl stavitelské umění pyramid k dokonalosti svoji velkou pyramidou v Gíze. Vně Meidumské pyramidy se nachází pohřební místnost, kterou najdeme 75m pod pyramidou.

10 kilometrů jihovýchodně od Medinet al-Faiyumu u cesty do Beni Suefu stojí 58 metrů vysoká cihlová pyramida faraona Amenemheta III. Zádušní chrám se nedochoval, ale Herodotus vzpomíná, že se jednalo o labyrint 3000 místností. Jiné svědectví podává písemnost z 24.století př.n.l., která přesně zádušní chrám popisuje. Archeologům nezvývá než věřit...