Gíza je čtvrtí Káhiry rozpínající se od břehu Nilu až 18km západně pod náhorní plošinu s velkými pyramidami. Jakousi páteř této rozsáhlé městké části tvoří Pyramid Road (nejlepší překlad bude asi Cesta k pyramidám) - v originále Sharia al-Ahram (ahram znamená v arabštině pyramida). Je to dvoupruhá výpadová komunikace směrem na Alexandrii a do západních oáz, kolem které je soustředěno velké množství obchodů a samozřejmě hotelů, jejichž cena úměrně roste se zmenšující se vzdáleností pyramid. Zbytek Gízy opět, jak je v Káhiře zvykem, velmi kontrastuje s přepychem, který obklopuje turisty. Úroveň některých částí se dá srovnávat s městem mrtvých na východním okraji Islámské Káhiry.

Gíza - to však nejsou jen velké pyramidy. Málokdo ví, že se zde nechází také Káhirská ZOO a nedaleko ní také Káhirská universita. Málo platné - jeden ze sedmi divů světa je přeci jenom nesrovnatelně větším lákadlem. 

Panovníci Staré říše (od roku 2695 př.nl.) byli mocnými vládci, kteří se ztotožňovali s bohy. Plně se oddávali myšlence věčného života neboť věřili, že jejich duše bude žít věčně. A tak si nechávali zbudovat neuvěřitelná mauzolea, ve kterých měla jejich duše najít klid. Více než 2600 let př.n.l. začal budovat na Saqqrském pohřebišti architekt Imhotep pro svého vládce krále Džoséra mastabu. Rozhodl se, a bylo to rozhodnutí na svou dobu velmi převratné, že na stavbu použije kámen z královských lomů na pravém břehu Nilu. Pro svého panovníka chystal jednopatrové velké mauzoleum, ale po dokončení prací nebyl se svým dílem zcale spokojen, a tak přidal další patro, které bylo na každé straně o dva metry užší. Stavba vypadala mnohem monumentálněji, ale Imhotep cítil, že to stále není ono. A tak přidal další a další patra, jako by stavěl schody do nebe. Nakonec měla stavba šest pater a vznikla tak první - stupňovitá - pyramida. Archeologické nálezy provedené v Saqqaře ukázaly, že po této úspěšné zkoušce následovaly další stavby, ale buď nebyly dokončeny nebo již postavené pyramidy čas velmi poničil. Dokonalosti při stavbách pyramid bylo dosaženo za vlády IV.dynastie. Někteří odborníci se domnívají, že to byl ještě Imhotep, který svoji myšlenku dotáhl do konce - časově je to možné, dokonce i výzkumy potvrdili, že se velký stavitel dožil poměrně vysokého věku. A tak za vlády faraona Chufeva (řecky Cheopse) začala na pláni Gízské roviny růst první z velkých pyramid. Velký počin svého předchůdce zde potom následovali i jeho potomci - Chefrén a Mycerinus. Tak vyrostlo v Gíze celkem devět pyramid - tři velké a šest malých, které patřily královnám a členům královských rodin. Velké pyramidy byly zřejmě původně obloženy alabastrem (zbytek obložení se zachoval při vrcholu prostřední Chefrénovy pyramidy), podle některých teorií byly dokonce celé ze zlata. 45 století tu nehnutě stojí bičovány větrem a pískem pouště a stále vypovídají o slávě starých časů a moci velkých panovníků Egypta.