Chrám
královny Hatšepsut (panovala v letech 1479 -1457 př. Kr.) postavil její
první oblíbenec - architekt Senenmút. Je to moderní, čistá stavba nenásilně
vrostlá do horského masivu. Terasy propojené širokým schodištěm členi řady
pravoúhlých sloupů. Tudy se prochází ke kaplím vysekaným ve skále. Velké
rovné stěny zdobí nízké reliéfy. 
V
plastických obrazech lze číst jako v knize. Královna bojuje jako muž po
boku svého otce boha Amona-Réa, vypráví příběh o svém božském původu. Bůh
Amon-Ré si mezi ženami vyvolil právě její matku, pozvedl ji k nebi, kde
do ní vložil nový život, děvčátko vytvořené na hrnčířském kruhu. Plné břicho
královny matky zřejmě léčí neplodnost, je celé ohmatané bezdětnými ženami.
Druhým velikým tématem je podrobná zpráva o úspěšné cestě do kraje kadidla
a mythy, do legendární země Pwénetu (Potu), oplývající ebenem, slonovinou
a zlatem. 
Výprava
vedená Senenmútem probádala pobřeží až k místům, kde našla kadidlový strom,
po kterém panovnice tolik toužila. Hatšepsut rostliny a stromy milovala,
okolí jejího chrámu bylo kdysi jednou kvetoucí zahradou.
Chrám objevil v polovině 19.století Auguste Mariette a kompletně byl odkryt v roce 1896. Bohužel, za mnoho století byl chrám velmi poničen - faraón Achnaton dal odvézt všechny artefakty připomínající boha Amona a další újmu chrám utrpěl v době, kdy si z něj první křesťané udělali klášter. Nejvíce však stavbu poničil nanávistí zaslepený Hatšepsutin syn Thutmose III. Ten nechal zničit téměř všechny její sochy a zakrýt její jméno vytesané v kameni. Jednu z mála zachovaných Hatšepsutin soch můžeme vidět v kapli bohyně s kraví hlavou - Hathor.
