1-cesta faraonských sfing, 2-první pylon, 3-vchod, 4-chrám Settiho II., 5-Tahrqův podstavec, 6-velké nádvoří, 7-druhý pylon, 8-velká sloupová síň, 9-třetí pylon, 10-čtvrtý pylon, 11-pátý pylon, 12-šestý pylon, 13-obelisky královny Hatshepsut, 14-centrální nádvoří, 15-chrám Thutmose III., 16-pylon, 17-chrám Ramsese III., 18-sedmý pylon, 19-osmý pylon, 20-nilometr, 21-socha posvátného velkého skaraba;

Karnacký chrám byl stavěn, dostavován, opravován a vyzdobován více než 1500 let. Během této doby - doby velkého rozmachu moci Théb - se stal nevýznamějším chrámem Egypta. Celá stavba se dělí na tři odlišné ale propojené části: Amonův chrám - ten zabírá největší část, chrám bohyně Mut na jižní straně, a Montuův chrám na severu, který je zasvěcen místnnímu bohu Théb (na plánku výše je pouze hlavní - Amonův chrám).

Do chrámu se vstupuje zachovalou poslední částí cesty sfing a ohromným prvním pylonem na veliké nádvoří. Nalevo na tomto nádvoří najdeme malý chrám Setiho II. se třemi kaplemi zasvěcenými Thébským triádám.Na jižní straně nádvoří je vstup do chrámu Ramesse III., který byl postaven ještě dříve než toto nádvoří vzniklo. Na stěnách můžeme vidět výjevy z faraónových slavných bitev. V 60m dlouhém chrámu najdeme vstupní vestibul se čtyřmi sochami a za ním sloupovou síň s osmi sloupy.

Druhý pylon postavil Horemheb, který byl posledním faraónem 18.dynastie. Za tímto druhým pylonem se nalézá jeden z největších skvostů Karnackého chrámu - velká sloupová síň. Velký sloupový sál Amonova chrámu v Karnaku začal budovat už Ramesse I., pokračoval v něm jeho otec Sethi I. a Ramesse II. jej dokončil. Na ploše 103 x 52 m zde stojí 134 mohutných pískovcových sloupů v šestnácti řadách. Obvod každého z 12 sloupů vyšší střední lodě měří 10m a vyrůstá do výšky přes 20m. Stavba je největším sálem s kamenným stropem na světě i největší náboženskou stavbou všech dob a všech zemí. 

Mezi třetím pylonem, který postavil Amenophis III. a čtvrtým pylonem, zbudovaným Thutmosem I., leží úzké nádvoří. Tady vztyčili Thutmose I a Thutmose III. dva páry obelisků, ale pouze jeden z těchto čtyř zůstal stát dodnes. Zbytky ostatních můžeme vidět na tomto nádvoří. Za čtvrtým pylonem najdeme malou sloupovou síň se črtnácti sloupy. Uprostřed síně nechala své dva obelisky vztyčit královna Hatšepsut. Oba obelisky byly zhotoveny z rudé asuánské žuly a nám zbývá je ohromeně přemýšlet, jak staří egypťané dopravili dva obří žulové kvádry přes 250km. Jeden již podlehl času a leží dnes na břehu posvátného jezera, druhý se však dodnes hrdě tyčí k nebi a se svou výškou 29,5m je nejvyšším obeliskem v Egyptě. Na jeho špici je v kameni vytesaná podobizna královny. Ostatní většina královniných portrétů byla na příkaz jejího syna Thutmose III. zničena. Nový faraón z duše nanáviděl svou nevlastní matku, která mu tak dlouho upírala právo na trůn. Aby skryl její slova, nechal dokonce obezdít dolní část obelisku. Nechtěně tak přispěl k jeho lepšímu uchování.

Také pátý pylon zbudoval Thutmose I. Tento nejmenší z pylonů (nepočítáme-li později zbudovaný šestý, který je dnes v troskách) postavil pro svého syna Thutmose II.- pozdějšího manžela královny Hatšepsut. Za tímto pylonem leží velké centrální nádvoří a za ním chrám Thutmose III. Tuto stavbu dokončili až Ptolemaiovci. Najdeme zde tzv. Botanickou zahradu a Svatyni Alexandra Velikého. V této části chrámu stával také nevyšší obelisk na světě (32,2m). V roce 357 n.l. byl však z Egypta odvezen římským císařem Constantinem a dnes stojí v Římě.