Přibližně padesát kilometrů severně od Asuánu stávalo na východním břehu Nilu město Núbit. Jediné, co se z někdejšího města dochovalo, jsou trosky řecko-římského chrámu Kom Ombo, který je proslulý svou nevšední polohou nad nilským veletokem a oslnivým jasem kamene, z něhož byl postaven. Je to ovšem nejen romantická přitažlivost, co sem každoročně přiláká tisíce turistů: chrám je fascinující zejména tím, že je zasvěcen dvěma bohům - Sobkovi, bohovi v krokodýlý podobě, a Horovi, bohovi se sokolí hlavou. Tato podvojná podstata byla příčinou velmi nezvyklého vzhledu celé stavby, která měla mimo jiné i dvoje vstupní dveře. Není pochyb, že se i Egypťané obávali hrůzyplných čelistí krokodýlů, ale jejich zásadní přesvědčení o harmonii celého vesmíru jim nezabránilo, aby si z tohoto zvířete učinili boha. V úrodné nilské deltě i podél celého toku řeky měl Sobek, krokodýlí bůh, bezpočet vyznavačů a k jeho slávě bylo zbudováno mnoho chrámů. Krokodilopolis, dnes nazývané Fajjúm, bylo hlavním městem duchovní říše krokodýlýho kultu a chovalo se zde mnoho posvátných krokodýlů. V zápiscích ze své cesty po Egyptě se o tom zmiňuje i Herodotos a potvrzují to rovněž egyptské prameny: Chovali tyto krokodýli jako domácí miláčky, krmili je, na uši jim připevňovali přívěšky ze zlata a vzácných kamenů a na přední tlapy jim navlékali náramky. Živili je vybranými lahůdkami a obětními chody a starali se o ně s nějvětší možnou péčí, aby jim zajistili dlouhý život, a když umřeli, mumifikovali je a pohřbívali v posvátných rakvích."

Chrám v Kom Ombo začal stavět v roce 30 př.n.l. Augustus. Posvavil vstupní pylon, obvodovou zeď a část nádvoří. Toto vše však časem zchátralo nebo zerodovalo vodou. Vlastní chrám tak začal budovat až Ptolemaios XIII. (známý jako Neos Dionysos) ve 2.století n.l. Zbudoval vestibul a sloupovou síň. Další panovníci už jen pokračovali v dostavbě a výzdobě reliéfy.